Všemohoucí Nejvyšší

Článek 116 se zabývá jednou z největších záhad náboženství: proč existuje utrpení, pokud je Bůh dokonalý? Odpověď spočívá v pochopení toho, že tvůrci našeho lokálního vesmíru jsou sice božské bytosti, ale sami se stále vyvíjejí a jsou koneční. Tento revoluční pohled představuje Všemohoucího Nejvyššího – rostoucí, zkušenostní Božství, které se vyvíjí prostřednictvím společných zkušeností všech stvoření, což naznačuje, že samotný vesmír je na cestě k dokonalosti, a nikoli že by z ní vycházel.